IIF: Tempo odlivu vkladů z řeckých bank zrychluje

Tempo odlivu vkladů z řeckých bank zrychluje. Upozornil na to ředitel Ústavu pro mezinárodní finance (IIF) Charles Dallara. Situaci podle něj může zklidnit nová řecká vláda, pokud ujistí, že je v jejím zájmu udržet Řecko v eurozóně. IIF za mezinárodní banky nedávno dojednala masivní restrukturalizaci řeckého dluhu, díky čemuž se Řecko prozatím vyhnulo státnímu bankrotu.

"Tempo odlivu vkladů z Řecka se zrychlilo, já si ale myslím, že se to dá stabilizovat, až bude sestavena nová vláda, pokud ale potvrdí zájem zůstat v eurozóně," řekl Dallara, podle agentury Reuters. Řečtí střadatelé jen v pondělí z účtů vybrali nejméně 700 milionů eur (18 miliard korun).

Šéf IIF rovněž prohlásil, že rozhodnutí Řecka zaplatit držitelům dluhopisů, kteří původně odmítli přistoupit na restrukturalizaci dluhu, vzbuzuje obavy. Platba by se ale podle něj těžko uskutečnila, nebýt "zcela výjimečné konstelace politické nejistoty".

Vývoj po parlamentních volbách v Řecku signalizuje, že země může být na cestě z eurozóny. Vzhledem k tomu, že politická seskupení nebyla schopna se po volbách dohodnout na sestavení vlády, budou se v červnu konat volby znovu. V nich by přitom podle pozorovatelů mohly uspět strany, které budou chtít zemi z eurozóny vyvést.

"Tlak na Španělsko, Portugalsko, dokonce i na Itálii a možná i na Irsko by byl obrovský," řekl Dallara k dopadům odchodu Řecka z eurozóny. "Nechci ani počítat náklady, které by Evropa měla, kdyby se snažila o stabilizaci v případě, že Řecko odejde. Byly by ale značné," dodal. Rozsahem by prý škody bylo možné označit za něco mezi katastrofou a Armageddonem.

Podle Dallary neexistuje žádný plán organizovaného odchodu Řecka z eurozóny. Místo toho by se prý měl aktualizovat současný záchranný plán, který je třeba upravit tak, aby odrážel "novou realitu". V úvahu například připadá posun termínu pro splnění fiskálních cílů o rok až 18 měsíců. To by Evropu stálo dalších šest až deset miliard eur (153 až 250 miliard Kč).

Dallara doporučuje snížit tempo rozpočtových reforem i jinde, hlavně ve Španělsku a Portugalsku. Evropa by se podle něj měla méně věnovat krátkodobým škrtům a více se zaměřit na obtížné reformy pracovního trhu. K řešení může patřit i to, že by evropské záchranné fondy přímo investovaly do slabých finančních institucí, hlavně pak ve Španělsku.

Evropští politici většinou ujišťují, že odchod Řecka z eurozóny si nikdo nepřeje a podle průzkumů veřejného mínění chtějí nadále platit eurem i sami Řekové. Zároveň ale v zemi narůstá odpor proti drastickým úsporným opatřením, která po Řecku požadují jeho mezinárodní věřitelé. To je hlavně Mezinárodní měnový fond a ostatní země eurozóny.

Přání, aby Řecko zůstalo v eurozóně, dnes deklaroval i prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Upozornil, že smlouvy o EU nepočítají s variantou, že by z eurozóny některá členská země odešla.

"Chci sdělit, že jednoznačnou prioritou Rady guvernérů ECB je, aby Řecko zůstalo v eurozóně," řekl Draghi. O osudu Řecka ale prý nemůže rozhodnout ECB. Politici však možnost odchodu Řecka z eurozóny připouštějí čím dál častěji. Řecko je pátým rokem v recesi, z níž se nedostane ani letos.

Dallara řekl, že odchod Řecka z eurozóny možný je, podle něj to ale není nutné. "Ani bych to neoznačil za pravděpodobné, protože náklady pro Řecko, Evropu i globální ekonomiku by v každém jednotlivém případě byly ohromné," řekl. Evropa by musela přijmout opatření na podporu svých bank.

Řecko se v úterý na poslední chvíli rozhodlo, že uhradí splatné dluhopisy v objemu 435 milionů eur (asi 11,1 miliardy Kč) těm držitelům, kteří s výměnou původně nesouhlasili. Tím Atény zřejmě silně popudí věřitele, kteří na výměnu dluhopisů po sérii složitých vyjednávání naopak přistoupili, a odepsali tak velkou část své původní investice.

Čtěte více

• IIF: Globální dluh loni stoupl na rekordních 255 bilionů USD
  Globální dluh napříč všemi sektory v loňském roce stoupl na rekordních 255 bilionů USD (6,4 biliardy Kč) a překonal 322 procent hrubého domácího produktu. Proti předchozímu roku se zvýšil o více než deset bilionů USD. Uvedl to Institut pro mezinárodní finance (IIF).
• IIF: Globální dluh loni stoupl na rekordních 303 bilionů USD
  Globální dluh napříč všemi sektory v loňském roce stoupl o deset bilionů dolarů (217,1 bilionu Kč) na rekordních 303 bilionů USD. Přispěly k tomu hlavně půjčky v rozvíjejících se zemích v čele s Čínou. Poměr globálního dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) se ale snížil díky oživení rozvinutých ekonomik. Uvedl to ve své zprávě Institut pro mezinárodní finance (IIF), jehož členy je více než 400 bank a finančních institucí po celém světě.
• IIF: Globální dluh v prvním čtvrtletí stoupl na rekordních 305 bilionů USD
  Globální dluh napříč všemi sektory v prvním čtvrtletí stoupl na rekordních více než 305 bilionů USD (7,2 biliardy Kč). Nejvíce si půjčily dvě největší ekonomiky světa, Čína a Spojené státy. Poměr globálního dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) ale klesl. Uvedl to ve své zprávě Institut pro mezinárodní finance (IIF), jehož členy je více než 400 bank a finančních institucí po celém světě.
• IIF: Globální dluh v prvním pololetí vzrostl na nový rekord
  Celosvětový dluh se v letošním prvním pololetí zvýšil o 7,5 bilionu dolarů na rekordních 250,9 bilionu dolarů (5,8 biliardy Kč), a to zejména kvůli růstu půjček ve Spojených státech a Číně. Vyplývá to podle serveru CNBC ze zprávy Institutu pro mezinárodní finance (IIF).
• IIF: Globální dluh vzrostl ve čtvrtletí na rekordních 307 bilionů USD
  Celosvětový dluh ve druhém čtvrtletí stoupl na rekordních 307 bilionů USD (více než sedm biliard Kč), a to navzdory zvýšení úrokových sazeb, které omezují zájem o bankovní úvěry. Na růstu měly hlavní podíl vyspělé země jako Spojené státy a Japonsko. Podle agentury Reuters to vyplývá z nové studie Institutu pro mezinárodní finance (IIF).
• IIF: Globální zadlužení loni stouplo na rekordních 281 bilionů USD
  Celosvětové zadlužení se v loňském roce kvůli pandemii covidu-19 zvýšilo o 24 bilionů dolarů na rekordních 281 bilionů dolarů (zhruba šest biliard Kč). Vyplývá to podle agentury Reuters z nové studie Institutu pro mezinárodní finance (IIF).
• IIF: Globální zadlužení loni vzrostlo na rekordních 313 bilionů dolarů
  Celosvětové zadlužení v loňském roce vzrostlo o více než 15 bilionů dolarů na rekordních 313 bilionů dolarů (zhruba 7,3 biliardy Kč). Uvedl to v dnešní zprávě Institut pro mezinárodní finance (IIF). Poměr celosvětového dluhu ke globálnímu hrubému domácímu produktu (HDP) nicméně klesl o zhruba dva procentní body na necelých 330 procent, a to zejména díky vyspělým ekonomikám.
• IIF: Globální zadlužení v prvním čtvrtletí dosáhlo téměř 305 bilionů USD
  Celosvětové zadlužení se v letošním prvním čtvrtletí zvýšilo o 8,3 bilionu dolarů na 304,9 bilionu dolarů (zhruba 6,7 biliardy Kč). Dostalo se tak na druhou nejvyšší čtvrtletní úroveň v historii. Vyplývá to podle agentury Reuters z nové studie Institutu pro mezinárodní finance (IIF).
• IIF: Globální zadlužení v prvním čtvrtletí poprvé za dva a půl roku kleslo
  Celosvětové zadlužení se v letošním prvním čtvrtletí snížilo o 1,7 bilionu dolarů na 289 bilionů dolarů (6,1 biliardy Kč). Zaznamenalo tak první pokles za dva a půl roku. Vládní zadlužení však pokračovalo v růstu a dluhy v rozvíjejících se ekonomikách se vyšplhaly na nový rekord. Vyplývá to podle agentury Reuters z nové studie Institutu pro mezinárodní finance (IIF).
• IIF: Íránská ekonomika by po zrušení sankcí mohla růst o 4,4 pct
  Íránská ekonomika by za předpokladu, že nový americký prezident Joe Biden zruší sankce Spojených států, mohla příští rok růst o 4,4 procenta. Vymanila by se tak z hluboké tříleté recese, kam ji toto opatření pomohlo uvrhnout, a to přesto, že zahraniční investice by mohla omezit koronavirová krize. Odhaduje to podle agentury Reuters Institut pro mezinárodní finance (IIF).
• IIF: Výkon ruské ekonomiky se vrátí o zhruba 15 let zpátky
  Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v letošním roce propadne o 15 procent a v příštím roce se sníží o další tři procenta. Výkon ruské ekonomiky se tak vrátí o zhruba 15 let zpátky. Předpověděli to podle agentury Bloomberg ekonomové z Institutu pro mezinárodní finance (IIF).
• IIF: Výše globálního dluhu vystoupila ve 3. čtvrtletí na rekord
  Výše globálního dluhu vystoupila ve třetím čtvrtletí loňského roku na rekordních 233 bilionů dolarů (4,9 biliardy Kč). Díky silnému hospodářskému růstu ale podíl dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) klesá, uvedl ve své zprávě Institut pro mezinárodní finance (IIF). Údaj zahrnuje veškerý dluh domácností, vlád a firem z finančního i nefinančního sektoru.
• IIF zhoršil odhady hospodářského růstu v USA a Číně
  Institut pro mezinárodní finance (IIF) dnes kvůli šíření nového typu koronaviru snížil odhady hospodářského růstu ve Spojených státech a Číně, tedy ve dvou největších ekonomikách světa. Zároveň varoval, že světová ekonomika by letos mohla růst nejpomalejším tempem od globální finanční krize.
• ILO: Globální míra nezaměstnanosti letos mírně vzroste a dosáhne 5,2 procenta
  Globální míra nezaměstnanosti se v letošním roce nepatrně zvýší a z loňské hodnoty 5,1 procenta se dostane na 5,2 procenta. Počet nezaměstnaných pak stoupne o dva miliony na 190,8 milionu lidí. Způsobí to hlavně nárůst nezaměstnanosti ve vyspělých ekonomikách. Uvedla to ve své dnešní zprávě Mezinárodní organizace práce (ILO).
• ILO: Koronavirus by mohl zničit až 25 milionů pracovních míst
  Epidemie nového koronaviru a s ní spojená globální ekonomická krize by mohla na celém světě vést ke zrušení až 25 milionů pracovních míst - více než finanční krize z let 2008 a 2009. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) taková situace nastane, pokud vlády nezačnou rychle jednat, aby před dopady krize ochránily zaměstnance.
• ILO: Kvůli ruské invazi už na Ukrajině zanikla skoro třetina pracovních míst
  Kvůli ruské invazi už na Ukrajině zaniklo asi 4,8 milionu pracovní míst, což je skoro třetina. Informovala o tom dnes Mezinárodní organizace práce (ILO). V závislosti na vývoji vojenských operací vypracovala několik scénářů vývoje ukrajinského pracovního trhu. Organizace například chválí úsilí ukrajinské vlády o zachování funkčnosti systémů sociálního zabezpečení.
• ILO: Nejistota kolem pandemie a omikronu zpozdí oživení pracovního trhu
  Oživení globálního trhu práce potrvá déle, než se původně předpokládalo, a nezaměstnanost zůstane nad úrovní z doby před pandemií nejméně do roku 2023. Důvodem je nejistota ohledně dalšího vývoje a trvání pandemie. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO).
• ILO: Pandemie ohrožuje živobytí poloviny globální pracovní síly
  Zhruba 1,6 miliardy lidí pracujících v šedé ekonomice, tedy téměř polovina globální pracovní síly, čelí v důsledku koronavirové krize bezprostřední hrozbě ztráty svého živobytí. Uvedla to ve své včerejší zprávě Mezinárodní organizace práce (ILO).
• ILO: Pandemie vedla k poklesu globálních příjmů z práce
  Globální příjmy pracovníků z jejich práce se v prvních třech čtvrtletích letošního roku snížily o téměř 11 procent na 3,5 bilionu dolarů (80,5 bilionu Kč), protože pandemie covidu-19 negativně ovlivnila počet odpracovaných hodin. Uvedla to dnes Mezinárodní organizace práce (ILO). Upozornila, že údaje nezahrnují vládní kompenzace za uzavření pracovišť v době koronavirové krize.
• ILO: Ztráty míst kvůli viru jsou čtyřnásobně vyšší než ve 2009
  V loňském roce kvůli pandemii nemoci covid-19 zaniklo čtyřikrát více pracovních míst než v nejhorším období globální finanční krize v roce 2009. Omezení činnosti podniků a veřejného života zrušilo loni 8,8 procenta všech pracovních hodin, což odpovídá 255 milionům pracovních míst na plný úvazek. Vyplývá to z odhadu, který zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO).