Eurozóna rozhodne o pomoci Kypru do konce měsíce

Dohody o udělení pomoci Kypru by mělo být dosaženo do konce března. V Bruselu se na tom včera večer shodli ministři financí eurozóny. Podle šéfa Euroskupiny Jeroena Dijsselbloema ale ministři oproti předpokladům nemluvili o patové situaci po volbách v Itálii.

Dohodli jsme se, že chceme podpořit program pomoci ve druhé polovině března, řekl Dijsselbloem po zasedání ministrů 17 zemí eurozóny. Podle závěrečného prohlášení po schůzce nová kyperská vláda také souhlasila s nezávislým auditem, který prověří, jak kyperské banky prosazují opatření proti praní špinavých peněz.

Kypr potřebuje kolem 17 miliard eur k záchraně svých bank a odvrácení platební neschopnosti. Kypr bývá často líčen jako daňový ráj pro bohaté Rusy. I to je jeden z důvodů zdrženlivosti Německa a dalších zemí k udělení pomoci.

Kypr o ni požádal loni v červnu. V únoru Euroskupina odložila rozhodnutí o pomoci na období po prezidentských volbách na Kypru. Předcházející vláda vedená komunistickým prezidentem například odmítala privatizaci, která byla součástí podmínek poskytnutí pomoci. Včerejšího jednání se poprvé účastnil nový ministr financí Michalis Sarris z konzervativní vlády jmenované po volbách minulý týden.

Podle Dijsselbloema se nemluvilo o situaci v Itálii, kde by politická nestabilita mohla znamenat další ohrožení eurozóny. Šéf euroskupiny se ve svém vystoupení na tiskové konferenci snažil obavy kolem Itálie mírnit. Není možné vyvozovat závěry z voleb v jedné zemi pro celou eurozónu, řekl a zdůraznil, že nejvíce hlasů dostala proevropská formace. Nedělal bych větší závěry z jedněch voleb v jedné zemi, dodal.

Evropský komisař pro měnové záležitosti Olli Rehn uvedl, že v květnu se rozhodne, zda Francie a Nizozemsko dostanou více času na dosažení předepsaného rozpočtového deficitu. Podle něj ale shovívavost není na místě. Poslední prognózy Evropské komise ukazují, že by se obě země mohly letos dostat s deficitem pod předepsanou hranici tří procent hromadného domácího produktu.

Podle Dijsselbloema se také mluvilo o prodloužení splatnosti půjček Portugalsku a Irsku z evropských záchranných fondů, ale případné rozhodnutí padne až v úterý na zasedání ministrů financí všech zemí EU.

Ministři nedospěli k rozhodnutí o tom, jak bude moci stálý záchranný fond eurozóny ESM přímo rekapitalizovat banky a zda to bude moci dělat retroaktivně. Proti této možnosti se staví především Německo. O zpětnou rekapitalizaci usilují zejména Irsko a Španělsko, které své banky zachránily injekcemi miliard eur.

Představitelé eurozóny se loni v červnu dohodli, že umožní ESM poskytnout přímou finanční podporu bankám v potížích. Podmínkou ale je, že bude vytvořen nový bankovní dohled, o kterém se zatím nerozhodlo.

Zdroj: Reuters, ČTK, ESM, Euroskupina

Čtěte více

• Eurozóna prohloubila ve 4Q pokles HDP
  Eurozóna v posledním loňském čtvrtletí prohloubila hospodářskou recesi a pokles utrpěly i dvě její největší...
• Eurozóna prudce zvýšila obchodní přebytek
  Eurozóna v září vytvořila na účtu obchodní bilance přebytek 9,8 miliardy eur, což je meziročně nárůst...
• Eurozóna prý asi prodlouží pomoc Řecku
  Představitelé eurozóny uvažují o dalším prodloužení záchranného programu pro Řecko, a to až o šest...
• Eurozóna prý potřebuje společný rozpočet
  Eurozóna by měla vytvořit společný rozpočet, aby si zvýšila schopnost odolávat ekonomickým šokům a aby byla...
• Eurozóna prý potřebuje vlastní rozpočet a bankovní unii
  Eurozóna potřebuje vlastní rozpočet, plnohodnotnou bankovní unii a více demokratické odpovědnosti ve svém rozhodování, aby odstranila sociálně-ekonomickou nerovnost, ze které těží populistická hnutí. Uvedl to dnes eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici.
• Eurozóna prý vydrží bankrot některého člena
  Eurozóna by měla podniknout kroky, které zajistí, že měnová unie vydrží platební neschopnost některé ze...
• Eurozóna přeceňuje své schopnosti v otázce Kypru
  Eurozóna přeceňuje svou schopnost udržet dluhovou krizi na Kypru pod kontrolou a zabránit jejímu rozšíření...
• Eurozóna rostla ve 4. čtvrtletí o 0,5 %
  Ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí obnovila meziroční růst tempem 0,5 procenta a v mezičtvrtletním...
• Eurozóna rostla v 1Q pouze o 0,2 procenta
  Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí zpomalila růst na 0,2 procenta z tempa 0,3 procenta v předešlém čtvrtletí...
• Eurozóna rozhodne o další tranši pro Řecko
  Pokud řečtí zákonodárci dnes schválí nový soubor úsporných opatření, sejdou se hned zítra zástupci eurozóny...
• Eurozóna se dál zvolna zotavuje z krize
  Eurozóna se dál postupně zotavuje z následků vleklé finanční krize. Ukazuje to index aktivity ve službách...
• Eurozóna se dohodla na pomoci Kypru
  Na záchranném balíku pro Kypr v hodnotě maximálně deseti miliard eur se dnes časně ráno dohodli...
• Eurozóna se dohodla na překlenovací půjčce
  Ministři financí zemí eurozóny se dnes dohodli na zásadách poskytnutí krátkodobé finanční pomoci pro Řecko ve...
• Eurozóna se dohodla: Řecko dostane 130 miliard eur
  Bez této podpory by zemi, kterou sužují masivní dluhy, hrozil neřízený bankrot.
• Eurozóna se chystá na řecký bankrot
  Napětí kolem řecké dluhové krize, jejíž další dějství ovlivní pondělní summit eurozóny, v pátek kulminovalo...
• Eurozóna se chystá posílit svůj záchranný fond
  Eurozóna se chystá posílit svůj permanentní záchranný fond.
• Eurozóna se na loňskou úroveň možná nevrátí před rokem 2022
  Ekonomika eurozóny zřejmě ve druhé polovině roku oživí, ale hrubý domácí produkt (HDP) se kvůli dopadům pandemie koronaviru zřejmě nevrátí na loňskou úroveň před rokem 2022. Ve svém dnes zveřejněném květnovém ekonomickém výhledu to uvedla Evropská centrální banka (ECB).
• Eurozóna se nečekaně vrátila do deflace
  Eurozóna se v únoru nečekaně vrátila do deflace. Spotřebitelské ceny se meziročně snížily o 0,2 procenta...
• Eurozóna se prý zatím nenachází na kraji obrovské krize
  Ekonomiky v eurozóně se zatím nenachází na kraji obrovské krize. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl ekonom Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity v New Yorku. Velice nízké úrokové sazby podle něj způsobují to, že i výrazně zadlužené země jako třeba Itálie jsou schopné splácet své dluhy. ČR by měla využít toto prostředí nízkých sazeb k investování, dodal.
• Eurozóna se shodla na jednotném dohledu
  Evropští lídři se po složitých jednáních v noci na dnešek dohodli na vytvoření jednotného dohledového orgánu pro banky eurozóny.