Člen ECB upozorňuje na stagnaci eurozóny

Dlouhodobě slabý hospodářský růst eurozóny může vést k rozpadu sociálně tržní ekonomiky a podemletí poválečné společenské smlouvy. O návrat růstu na udržitelné úrovně se musí postarat vlády zejména reformováním trhů zboží, služeb a práce, řekl dnes člen výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Benoit Coeuré.

Coeuré poukázal na to, že potenciální tempo růstu ekonomiky, tedy takové, při němž se ještě ekonomika nepřehřívá, kleslo v zemích eura v posledních letech na zhruba jedno procento, tedy polovinu úrovně ve Spojených státech. Navzdory mimořádně uvolněné měnové politice ECB se růst v měnové unii stále nepodařilo dostatečně zrychlit, což podle představitelů banky ukazuje na to, že měnová politika má své meze a proti ekonomické stagnaci musí zasáhnout vlády.

Nezaměstnanost v eurozóně v posledních 40 letech má neustálou tendenci k růstu, což je podle představitele ECB hrozbou pro základní principy moderní sociální Evropy. "Kombinace nízkého potenciálního růstu a vysokého dluhu ohrožuje evropský sociální kontrakt... ustavený v poválečné éře v době, kdy byl spravedlivý a mohli jsme si jej dovolit," řekl Coeuré na konferenci v Berlíně. "To podkopává schopnost udržet naši sociálně tržní ekonomiku," citovala člena ECB agentura Reuters.

Coeuré se domnívá, že ještě před reformami trhů práce, které vládám různé instituce doporučují nejvíce, by měly země eura liberalizovat trhy zboží a služeb. Ty mají totiž nejrychlejší vliv na ekonomický růst a nemají výraznější dopad na rozpočtové výdaje.

Proti změnám v těchto oblastech ale bojují mocné lobbistické skupiny profesí chráněných regulacemi a licencemi a proti takovým změnám někdy bývá i celá společnost, řekl Coeuré. Poukázal přitom na příklad Řecka, které navzdory hrozbě bankrotu a tlaku věřitelů nebylo schopno v reformách trhů zboží a služeb podstatněji pokročit.

"Na podobné překážky se bezpochyby narazí při snaze o reformy třeba německých či francouzských trhů zboží a služeb. Obě tyto země se dokonce staví proti širší reformě sektoru služeb na evropské úrovni," uvedl Coeuré. Hospodářský růst také podkopávají tuhé regulace trhu práce, nízká mobilita pracovní síly a slabá úroveň firemních inovací, dodal Coeuré.

Na to, že dlouhé období slabého hospodářského růstu by mohlo trvale snížit růstový potenciál eurozóny, upozornil minulý týden šéf ECB Mario Draghi. Dodal, že samotná měnová politika ekonomickou stagnaci bloku napravit nemůže a k obnově musí přispět reformní kroky vlád.

ECB v posledních letech důrazně uvolňuje měnovou politiku, aby podpořila hospodářský růst a zvýšila inflaci, která se už delší dobu pohybuje kolem nuly. Loni ekonomika měnové unie vzrostla o 1,6 procenta a větší část tohoto nárůstu šla na konto měnové stimulace ECB. Letos a příští rok by měla růstová tempa zůstat podle poslední prognózy banky zhruba stejná.

Zdroj: Reuters, ČTK, ECB

Čtěte více

• Čistý dluh Británie poprvé od roku 1961 překonal 100 procent HDP
  Čistý dluh Británie v květnu poprvé od roku 1961 překročil 100 procent hrubého domácího produktu (HDP). Zadlužení bylo vyšší, než se očekávalo. Inflace v květnu zůstala na 8,7 procenta, zatímco analytici čekali její zpomalení. Jádrová inflace pak nečekaně stoupla nejvýše od roku 1992. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil britský statistický úřad (ONS).
• Čistý zisk ČEZ loni stoupl na 80,7 mld. korun, meziročně víc než osminásobek
  Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni stoupl na rekordních 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst podle firmy odráží enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 procent, dosáhly 288,5 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) loni meziročně stoupl na víc než dvojnásobek, dosáhl 131,6 miliardy korun. Skupina to dnes oznámila v tiskové zprávě. Výsledky překonaly odhady analytiků. Dosud nejvyšší čistý zisk, 51,9 miliardy korun, měla firma v roce 2009.
• Čistý zisk ČEZ loni výrazně klesl na 29,6 miliardy korun
  Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 29,6 miliardy korun, čistý zisk společnosti tak meziročně klesl o více než 63 procent. Hlavní příčinou byly mimořádné daně a odvody, na kterých podnik odvedl kolem 40 miliard Kč. I přes vysoký meziroční propad jde s výjimkou rekordního roku 2022 o nejvyšší zisk za posledních deset let. Vyplývá to z údajů, které dnes společnost zveřejnila. Letos skupina očekává pokles očištěného zisku na 25 až 30 miliard korun.
• Čistý zisk ČEZ v prvním čtvrtletí klesl meziročně o 60 pct na 10,8 mld.
  Začátek letošního roku znamenal pro energetickou firmu ČEZ výrazný propad zisků, z loňského zisku však zřejmě letos akcionáři dostanou rekordní dividendu. Firma to dnes oznámila v tiskové zprávě. Čistý zisk ČEZ letos v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 60 procent na 10,8 miliardy korun a provozní zisk před odpisy (EBITDA) o 26 procent na 32,5 miliardy Kč. Hlavně provozní zisk podle analytiků zaostal za očekáváními. Akcionáři ČEZ se letos pravděpodobně mohou těšit na rekordní dividendu, vedení firmy navrhlo vyplatit z loňského vysokého zisku 117 korun na akcii. Akcionáři by při schválení návrhu dividendy dostali asi 63 miliard korun, z toho stát 44 miliard. Ministerstvo financí, hlavní akcionář ČEZ, už oznámilo, že nebude navrhovat vyšší dividendu.
• Čistý zisk ČEZ za první pololetí je 33,6 mld. Kč
  Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně o 32 miliard korun vyšší. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) stoupl meziročně o 27,7 miliardy Kč na 59,3 miliardy Kč a podle skupiny byl ovlivněn mimo jiné enormním růstem cen komodit na velkoobchodních trzích. Skupina o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
• Čistý zisk ČEZ za tři čtvrtletí meziročně klesl o 43 procent na 29,8 miliardy Kč
  Energetická skupina ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku vydělala 29,8 miliardy korun, čistý zisk společnosti tak meziročně klesl o 43 procent. Hlavní příčinou poklesu je letos zavedená daň z neočekávaných zisků, která zvýšila náklady o 21 miliard Kč. Provozní zisk (EBITDA) skupiny naopak vzhledem k vysokým tržním cenám komodit stoupl o šest procent na 95 miliard Kč. Vyplývá to z údajů, které dnes společnost zveřejnila.
• Čistý zisk Monety Money Bank loni činil 5,2 mld. Kč, meziročně nepatrně stoupl
  Čistý zisk Monety Money Bank loni činil 5,2 miliardy korun a meziročně stoupl o 0,3 procenta. Vedení banky navrhuje dividendu devět korun za akcii, což představuje 88 procent konsolidovaného čistého zisku za loňský rok. Banka to uvedla v tiskové zprávě. Moneta Money Bank je jednou z největších firem obchodovaných na pražské burze. Největším akcionářem Monety je finanční skupina PPF.
• Člen ČNB vidí prostor pro zvýšení sazeb
  Česká národní banky má stále prostor pro zvýšení sazeb. Vyplývá to z rozhovoru člena bankovní rady ČNB Vojtěcha Bendy pro agenturu Bloomberg. Upozornila na něj agentura Reuters. Benda uvedl, že na zasedání centrální banky 26. června zváží hlasování pro zvýšení sazeb.
• Člen ECB: Jednání o brexitu musí být rychlá
  Jednání o odchodu Británie z Evropské unie musejí být rychlá, aby se co nejvíce omezila nejistota. Francouzské rozhlasové stanici France Inter to včera řekl člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) François Villeroy de Galhau. Podle něj brexit představuje velké riziko pro londýnské finanční středisko City, protože může kvůli ztrátě přístupu na evropský trh přijít o tamní sídla světových bank.
• Člen ECB: Situace v eurozóně se zlepšuje
  Situace v eurozóně se začala zlepšovat a vývoj z poslední doby ukazuje na další zotavení. Řekl to člen...
• Člen ECB volá po systému řešení problémů bank
  V Evropské unii je nutné zřídit instituci, která by restrukturalizovala a uzavírala krachující banky...
• Člen ECB: Východ EU nedohání západ a může zpochybnit hodnotu EU
  Hospodářské sbližování východní a západní Evropy se prakticky zastavilo, což může být potenciální hrozbou pro Evropskou unii. Na včerejší konferenci o evropské hospodářské integraci (CEEI) to uvedl člen Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Benoit Coeuré. Země bývalého komunistického bloku na východním okraji se i tři desetiletí po pádu železné opony stále snaží dohnat bohatší země a některé populistické strany se stávají více nepřátelské vůči unii, i když podpora EU zůstává široká.
• Člen FDP: Itálie se musí rozhodnout, zda chce euro
  Itálie se musí sama rozhodnout, zda zůstane v eurozóně, anebo z ní vystoupí. Řekl to představitel německých...
• Člen Fedu naznačil zvýšení sazeb v září
  Americký dolar včera večer výrazně posílila vyjádření jednoho z významných činitelů centrální banky USA...
• Člen Fedu pochybuje o kvantitativním uvolňování
  Současná uvolněná měnová politika americké centrální banky (Fed) podpořila ceny akcií a pomohla bohatým...
• Člen Fedu: Velká recese nebyla výjimečná
  Poslední ekonomický pokles ve Spojených státech, takzvaná "velká recese", nebyl z historického hlediska...
• Členka ECB čeká více fúzí a akvizic v bankovním sektoru eurozóny
  Fúzí a akvizic v bankovním sektoru eurozóny pravděpodobně přibude, vzhledem k silnému ekonomickému růstu a poklesu objemu špatných úvěrů. V rozhovoru s portugalským listem Público to řekla předsedkyně Rady dohledu ECB Daniele Nouyová.
• Členka ECB kritizuje plán nákupů dluhopisů
  Zvažovaný záměr evropské centrální banky (ECB) nakoupit vládní dluhopisy v objemu až 500 miliard eur je...
• Členka Výkonné rady ECB se vyslovila proti rychlému snižování úroků
  Členka Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Isabel Schnabelová se vyslovila proti rychlému snižování úrokových sazeb v eurozóně. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) uvedla, že ECB by při zpřísňování měnové politiky měla postupovat s trpělivostí a opatrností.
• Členové EK chtějí pokuty pro Španělsko a Portugalsko
  Evropský komisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger požaduje, aby EK dala Španělsku a Portugalsku...