Odražení ode dna

08.04.2024 Česká průmyslová produkce se v únoru vrátila na růstovou trajektorii, kdy objem výroby oproti předchozímu roku vzrostl bez očištění o 1,5 %. Náš i tržní odhad počítal s vyšším růstem daným zejména silnější výrobou automobilů. Růst v automotive byl opravdu nejsilnější složkou průmyslu, vyvážen byl však poklesem v hutnictví a slévárenství a také nižší poptávkou po základních kovech. Meziměsíčně průmyslová produkce vzrostla o 1,9 %.

21.03.2024 Letmý pohled na graf ukazuje, že během tiskové konference předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella se stalo něco mimořádného. Jiné vysvětlení pro propad dolaru prostě neexistuje. Zvláště když vezmeme v úvahu, že úroková sazba zůstala beze změny, což se vzhledem k nedávnému nárůstu inflace celkem očekávalo. Byl to však právě tento růst inflace, který způsobil pokles dolaru. Powell poznamenal, že překvapivé zvýšení inflace v lednu a únoru nijak zásadně nezměnilo pohled Fedu na ekonomiku. Inflace se postupně pohybuje směrem dolů po místy hrbolaté cestě. V tomto ohledu to lze interpretovat jako postoj, který je do jisté míry připraven snížit úrokové sazby i při současné úrovni inflace. Trh podle toho reagoval a zohlednil očekávání snížení sazeb již v červnu.

15.03.2024 Česká průmyslová produkce v lednu vykázala meziroční nulu a proti předchozímu roku tak zůstal objem výroby stejný. Náš i tržní odhad počítal s 2% růstem daným zejména silnější výrobou automobilů. Růst v automotive byl ale nakonec slabší, navíc doplněný o výrazný pokles ve výrobě strojů a zařízení. Meziměsíčně průmyslová produkce poklesla o 2,3 %.

01.03.2024 Index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském sektoru znovu vzrostl, když během února jeho hodnota stoupla z 43,0 na 44,3 bodů. Jde o druhý nárůst v řadě, který index dostal na nejvyšší hodnotu za poslední rok. Setrvání relativně hluboko pod hodnotou 50 bodů sice znamená, že tuzemská výroba se i nadále nachází v poklesu, tempo tohoto poklesu ale zpomaluje a naznačuje tak možné „odrážení ode dna“.

26.12.2023 Inflace v Česku příští rok zeslábne, i když pravděpodobně nedosáhne dvouprocentního cíle České národní banky (ČNB). Díky pomalejšímu růstu spotřebitelských cen se vrátí k růstu reálné mzdy, což by mělo dát impulz k mírnému oživení ekonomiky po letošním celoročním propadu. Situace na trhu práce zůstane napjatá a nezaměstnanost by se proti současnosti dramaticky zvyšovat neměla. Vyplývá to z prognóz ministerstva financí, ČNB a analytiků oslovených ČTK.

15.12.2023 Tento týden uzavřou předběžně údaje indexu nákupních manažerů (PMI) v Německu, eurozóně i USA za prosinec. Průmysl v Německu se potýká s mnoha problémy, což se projevuje i na výsledku tohoto indexu během celého letošního roku, když zůstává hluboko pod úrovní 50 značící expanzi. Oproti listopadu (42,6 bodů) sice trh očekává mírné zlepšení (43,2 bodů) ve zpracovatelském sektoru, ale odrážení ode dna je velmi pozvolné.

09.08.2023 Měnový pár EURUSD klesá, protože se zdá, že je ovlivněn letním útlumem. Pár se ve skutečnosti pohybuje mírně nad oblastí 1,0921-1,0940 a v současné době bojuje s vzestupnou trendovou linií z května 2023. Pokračující sbližování 50- a 100denních jednoduchých klouzavých průměrů (SMA) mezitím zatím nehraje roli. Uprostřed tohoto prostředí většina ukazatelů momenta potvrzuje přítomnost medvědího tlaku. Ukazatel RSI se opět obchoduje pod svým středem.

08.11.2021 Stavební produkce vzrostla v září meziměsíčně o 0,4 % po předchozím růstu o 0,2 %. Přestože se její dynamika nepatrně zvýšila, zůstává i nadále výrazně utlumená, a to i s ohledem na stále nízkou srovnávací základnu. Hlavně ta je důvodem proč v meziročním vyjádření stavebnictví v září rostlo o 2,2 %. Zatímco pozemní stavitelství rostlo svižnějším meziměsíčním tempem o 1,5 %, inženýrské stavitelství pokračovalo ve výrazném meziměsíčním poklesu o 2,4 %. Významným hybatelem produkce inženýrského stavitelství jsou přitom vládní investice, jejichž realizace letos vázne.

18.06.2020 Dnes vydala Evropská centrální banka ekonomický bulletin, který zevrubně analyzuje aktuální ekonomický vývoj a shrnuje důvody pro měnové rozhodnutí přijaté radou guvernérů na posledním zasedání 4. června. Zpráva potvrzuje, že hospodářství eurozóny se nachází uprostřed nebývalého poklesu, kdy v důsledku koronavirové pandemie a karanténních opatření proti jejímu šíření došlo k prudkému propadu hospodářské aktivity. I přesto, že výsledky průzkumů a předstihové ukazatele naznačují odražení ode dna, zlepšení je zatím slabé v porovnání s razancí, s níž ukazatele klesaly v březnu a dubnu. Pro druhé čtvrtletí se proto očekává nebývalý pokles HDP. Ten bude následován jen pozvolným oživením ve druhém pololetí za přispění fiskální i měnové politiky. Cenové tlaky by měly zůstat slabé v důsledku prudkého poklesu ekonomické aktivity. Za této situace pak Rada guvernérů rozhodla o zvýšení a prodloužení krytí v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP). Zároveň bude ECB pokračovat v programu nákupu aktiv (APP), základní úrokové sazby se nezměnily.

08.06.2020 Koronavirová epidemie dopadla na český průmysl vskutku drtivě, když v dubnu způsobila meziroční propad produkce o 33,7 %, tedy suverénně největší v historii měření (např. během poslední krize z let 2008/09 šlo „pouze“ o něco málo přes 20 %). V meziměsíčním srovnání pak tento výkon po sezónním očištění odpovídá -23,4 %. Výsledek je tak ještě o poznání horší, než kolik činily odhady. Bídná dubnová kondice se promítla i do tržeb, které meziročně poklesly o 35,5 %, přičemž výrazněji se na propadu podepsaly snížené prodeje přes přímý vývoz (-41,7 %), než domácí (-27,3 %). Vzhledem k téměř totálnímu vypnutí české ekonomiky, kterého jsme byli v dubnu svědky, se jedná o logický vývoj. Kromě vynucených odstávek provozů na něm měly svůj podíl i absence zaměstnanců či problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Svou pozici si pod tlakem průmyslového útlumu již neudrželi ani všichni zaměstnanci, když jejich evidenční počet meziročně klesl o 3,2 % a jejich průměrná mzda o 5,6 % (ta přitom ještě v březnu rostla tempem přes 3 %). Naději na brzký obrat pak poněkud hasí údaje o nových zakázkách, kterých v dubnu meziročně ubylo 42 %, přičemž nejcitelnější úbytek byl zaznamenán ze zahraničí a konkrétně pak v automobilovém sektoru.

22.05.2020 Německý kompozitní index nákupních manažerů se v květnu zvedl na 31,4 bodu z historického minima, kterého dosáhl v dubnu (17,4 bodu). Podobně si vedl indikátor PMI za celou eurozónu, když celkově poskočil z dubnových 13,6 až na 30,5 bodu. Na posunu obou ukazatelů se podílel zejména sektor služeb, zatímco zlepšení výrobního PMI bylo jen v řádu několika bodů.