Proinflační faktory

13.05.2024 Pokles americké jádrové inflace se zastavil příliš vysoko. I po odeznění řady jednorázových šoků stále rostou ceny bez volatilních potravin a energií v USA o 3,8 % meziročně. Ve středu se dozvíme další pokračování tohoto letošního překvapivě nehezkého příběhu.

16.02.2024 Bankovní rada České národní banky (ČNB) bude při dalším snižování úrokových sazeb zohledňovat i vývoj kurzu koruny. Při výrazném oslabení měny by mohla pokles sazeb přibrzdit nebo i zastavit. Vyplývá to ze záznamu z posledního jednání bankovní rady o nastavení sazeb v minulém týdnu. ČNB před týdnem snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta, což podpořilo šest ze sedmi členů. Viceguvernér Jan Frait navrhoval pokles o 0,75 procentního bodu, uvádí záznam.

13.10.2023 V úterý byla zveřejněna česká inflace za září. Dezinflační trend klesající míry inflace z posledního období v září pokračoval, když meziroční míra inflace poklesla ze srpnových 8,5 % na 6,9 % v září. Zářijové číslo přitom bylo oproti konsenzu trhu výrazně příznivější, když analytici v průměru očekávali zářijovou inflaci na 7,5 %. Česká národní banka a většina trhu v tuto chvíli očekává, že česká inflace v průběhu prvního pololetí příštího roku poklesne až poblíž dvouprocentního cíle ČNB. Já však tak pozitivní nejsem a domnívám se, že spotřebitelské ceny v prvním pololetí 2024 ještě porostou nadprůměrným meziročním tempem kolem 4 %.

03.05.2023 Koruna dnes po oznámení, že bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala úrokovou sazbu na sedmi procentech, posílila k oběma hlavním světovým měnám. Vůči euru si ve srovnání s úterním závěrem polepšila o 13 haléřů na 23,48 EUR/CZK. K dolaru pak zpevnila o 27 haléřů, v 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 21,23 USD/CZK.

03.05.2023 Dnešní rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) o ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech podle analytiků není překvapivé, a to i přes zvýšená proinflační rizika, na něž ukazuje vývoj ekonomiky. Analytici ale očekávají, že se tato rizika projeví pomalejším snižováním sazeb v závěru roku, než dosud trh předpokládal.

17.02.2023 Pozornost byla tento týden upřena zejména na zámořskou inflaci a maloobchodní tržby. A obojí dopadlo z pohledu akcií špatně. Maloobchodní tržby vyšší než odhady a nad odhady byla i inflace (CPI & PPI). Znamená to vyšší sazby po delší dobu? Některé komentáře z dílny Fedu by to mohly naznačovat. Proinflační faktory zkrátka nezmizely.

19.05.2022 Z hlediska zveřejňování důležitých makroekonomických dat patří tento týden k těm chudším a dnešek nebude výjimkou. Maďarská centrální banka zveřejní výši týdenní depozitní sazby, její změna však očekávána není. Na jejím dalším zasedání 31. května čekáme zvýšení základní úrokové sazby o 50 bb na 5,9 %. Týdenní statistiky žádostí o podporu v nezaměstnanosti z USA budou nadále indikovat výrazné napětí na tamním trhu práce.

18.05.2022 Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že podle jeho názoru půjdou v červnu úrokové sazby opět vzhůru. Zároveň však dodal, že současná bankovní rada nemůže „brát zodpovědnost za to, jak bude – nebo by měla – rozhodovat bankovní rada v novém složení“. To tak neukazuje na snahu zvýšit sazby výrazněji ještě před tím, než v bankovní radě od 1. července pravděpodobně převládne holubičí postoj k měnové politice.

10.03.2022 Inflace pokračovala ve velmi rychlé dynamice i v únoru. Dostala se z lednových 9,9 % na 11,1 %. Meziměsíčně ceny vzrostly o 1,3 %, a to po předchozím silném nárůstu o 4,4 %. I s ohledem na aktuální nejistoty se jedná o citelné překvapení, kdy jsme v souladu s trhem inflaci očekávali pod 10,5 %.

08.03.2022 Meziroční inflace v únoru stoupla na 10,3 až 10,6 procenta z lednových 9,9 procenta. Růst cen přitom pokračuje v téměř všech složkách spotřebního koše, přičemž se to týká především pohonných hmot, potravin a nákladů na bydlení včetně energií. Vyplývá to z odhadů analytiků, které oslovila ČTK. Inflace by přitom podle ekonomů v nejbližších měsících měla nadále růst a podle některých může překonat i hranici 11 procent. Nad desetiprocentní hranicí byla inflace naposledy v červenci 1998. Data zveřejní Český statistický úřad ve čtvrtek 10. února.

15.12.2021 Řada z nás nyní přemýšlí, kam s penězi, aby neležely ladem, neukusovala z nich inflace a vydělávaly nám. Do čeho by měl investor alokovat své finanční prostředky? Na finančních trzích jsou jistá „želízka“, která umožňují každému diverzifikovat své rezervy a současně zvýšit potenciál zisku.

29.10.2021 Dnešní předběžná data o HDP a inflaci v eurozóně píšou pro země platící eurem pozitivní příběh. HDP vzrostl mezičtvrtletně o 2,2 %, k čemuž přispěla především Francie, která se vysokým růstem vrátila na své předpandemické úrovně. Spotřebitelské ceny za říjen rostly meziročně o 4,1 %, jádrové pak o 2,1 %, mírně nad odhady. Ekonomika eurozóny tak svižně oživuje, a to při relativně nízké inflaci (především jádrové), když vezmeme v potaz všechny proinflační faktory, které nyní celosvětově posílají ceny vzhůru.

11.08.2021 Dnes je na řadě, z globálního pohledu, hlavní údaj týdne. V USA vyjde červencová inflace. Trh si po 5 měsících citelných přírůstků meziroční míry inflace slibuje stagnaci, či nepatrné zvolnění z 5,4 % r/r na 5,3 % r/r. Meziměsíčně by tak inflace činila 0,5 % po červnovém tempu 0,9 %. Statistika by i nadále měla být ovlivněna výkyvy především v jádrové složce vlivem znovuotevření ekonomiky. Důležité bude, zda inflační tlaky budou nově pozorovatelné ve více kategoriích. V červnu stálo za zhruba polovinou zvýšení inflace jen šest komponent spotřebitelského koše. V ekonomickém kalendáři dnes nejsou jiné důležité údaje.

12.07.2021 Podnikoví manažeři si teď často stěžují: v médiích se málo píše o prudkém zdražování, jemuž čelíme. Odpověď je nasnadě. Dokud se růst cen materiálů, od dřeva přes plasty po ocel, kromě výrobních cen nepromítne také do cen spotřebitelských, řadového občana tak moc zajímat nebude. Navíc si sami manažeři zdražováním nenechávají kazit náladu. Což uklidňuje i média. Letos v červnu manažeři zhodnotili meziměsíční změnu výrobních podmínek v tuzemském průmyslu jako zlepšení, a to dokonce nejvýraznější za uplynulých alespoň dvacet let.

10.06.2021 Spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly „pouze“ o 2,9 %, přičemž trh čekal stagnaci či mírné navýšení dynamiky. V meziměsíčním srovnání došlo k růstu o 0,2 % namísto trhem odhadovaných 0,4 %. Největší vliv na růst spotřebitelských cen měl oddíl doprava, což je dáno statistickým efektem, jež je pozůstatkem loňského propadu cen ropy na globálních trzích. Nicméně tento efekt v květnu již dosáhl vrcholu a v následujících měsících bude postupně slábnout. I přesto ale očekáváme inflaci v příštích měsících v blízkosti 3% hranice. K tomu přispěje nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou po otevření dlouho uzavřených služeb a obchodů. V květnu ceny služeb vzrostly meziměsíčně o 0,5 % a s rozkolísanou dynamikou lze počítat i v červnu a červenci. Složky, u kterých počítáme s úpravami ceníků jsou zejména kultura a rekreace či restaurace. V těchto kategoriích se zatím nedostavilo nikterak výrazné zdražení –o 0,3 %, respektive o 0,2 %.